Jak podpořit imunitní systém během podzimu a zimy

Imunitní systém je komplexní síť buněk, tkání, orgánů a biologických mechanismů, které společně chrání organismus před infekčními činiteli a dalšími potenciálně škodlivými podněty. Jeho správná funkce závisí mimo jiné na genetických faktorech, věku, výživě, spánku, fyzické aktivitě, přítomnosti chronických onemocnění a celkovém zdravotním stavu.

Podzimní a zimní období je spojeno s častějším výskytem infekcí dýchacích cest. Neznamená to však, že samotný chlad automaticky „oslabuje imunitu“. Významnou roli hraje především sezónní výskyt některých virů, častější pobyt lidí v uzavřených prostorách a větší počet blízkých kontaktů. U chřipky například dochází v mírném klimatickém pásmu k pravidelným sezónním epidemiím. WHO – Seasonal influenza.

Jak imunitní systém funguje?

Imunitní obrana se skládá z několika vzájemně propojených úrovní. První představují fyzické a chemické bariéry, například kůže, sliznice a ochranné mechanismy dýchacích cest. Pokud mikroorganismus tyto bariéry překoná, nastupují mechanismy vrozené imunity. Následně se může aktivovat specifická adaptivní imunitní odpověď.

Vrozená imunita reaguje rychle a představuje první biologickou obrannou linii. Patří sem například některé bílé krvinky, komplementový systém a další mechanismy rozpoznávání potenciálně nebezpečných struktur.

Adaptivní imunita je specifičtější. Podílejí se na ní především B-lymfocyty a T-lymfocyty. B-lymfocyty mohou vytvářet protilátky, zatímco T-lymfocyty mají různé regulační a efektorové funkce.

Proč jsou infekce dýchacích cest na podzim a v zimě častější?

V chladnější části roku lidé tráví více času v uzavřených prostorách. To vede k většímu množství blízkých kontaktů a při nedostatečném větrání může také docházet k vyšší koncentraci infekčních částic ve vzduchu.

U chřipky WHO doporučuje mimo jiné pravidelné mytí rukou, zakrývání úst a nosu při kašli nebo kýchání, omezení kontaktu s nemocnými osobami a zlepšení ventilace v uzavřených prostorách. WHO – How can I avoid getting the flu?

Výživa a imunitní systém

Imunitní buňky potřebují pro svou tvorbu a funkci dostatek energie, bílkovin, vitaminů a minerálních látek. Nedostatečný příjem některých živin může narušovat normální fungování imunitních mechanismů. Naopak u člověka s dostatečným příjmem živin neznamená vyšší příjem vitaminů automaticky lepší imunitní odpověď.

Proto je vhodnější mluvit o zajištění normální funkce imunitního systému než o jeho „posilování“ pomocí jediné potraviny nebo doplňku stravy.

Které živiny mají význam pro imunitní systém?

Podrobné informace o úloze jednotlivých mikronutrientů v imunitním systému poskytuje například NIH Office of Dietary Supplements – Vitamin C, NIH – Zinc a NIH – Vitamin D.

Proč je důležitý dostatečný příjem bílkovin?

Bílkoviny nejsou „imunitním stimulantem“, ale představují základní stavební materiál organismu. Aminokyseliny jsou potřebné pro tvorbu mnoha proteinů a struktur, včetně molekul zapojených do imunitní odpovědi.

Při dlouhodobém nedostatečném energetickém a proteinovém příjmu může být funkce imunitního systému narušena. Proto má při prevenci nedostatků větší význam celková kvalita jídelníčku než několik izolovaných doplňků.

Vitamin D během podzimu i zimy

Vitamin D jest szczególnym przykładem živiny, jejíž dostupnost závisí nejen na stravě, ale také na slunečním záření. V zimních měsících je v České republice a dalších zemích střední Evropy tvorba vitaminu D v kůži omezená nízkou intenzitou UVB záření.

Riziko nízké hladiny může být vyšší také u lidí s minimální expozicí slunci, u starších osob, u lidí s vyšší pigmentací kůže nebo u některých pacientů s poruchami vstřebávání tuků.

Co znamená „zdravá imunita“ z medicínského hlediska?

Normálně fungující imunitní systém není systém, který reaguje na každý podnět co nejsilněji. Důležitá je především správná regulace. Imunitní odpověď musí být dostatečná k rozpoznání a odstranění infekčního agens, ale zároveň musí být kontrolována, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování vlastních tkání.

Graf je pouze vzdělávací schéma. Číselné hodnoty nepředstavují procentuální podíl jednotlivých faktorů na imunitě.

Spánek a regulace imunitních funkcí

Spánek není pouze období odpočinku. Během spánku probíhají regulační procesy důležité pro nervový, hormonální a imunitní systém. Dlouhodobě nedostatečný nebo nekvalitní spánek proto není vhodným základem pro optimální fungování organismu.

Pravidelný režim spánku je důležitější než snaha kompenzovat dlouhodobý nedostatek spánku pomocí stimulantů nebo doplňků stravy.

Fyzická aktivita a imunita

Pravidelná fyzická aktivita je spojována s řadou zdravotních přínosů a patří mezi základní součásti zdravého životního stylu. Přiměřený pohyb podporuje kardiovaskulární kondici, metabolické zdraví a celkovou funkční zdatnost.

Naopak dlouhodobé přetěžování organismu, nedostatečný příjem energie a nedostatek regenerace mohou představovat zátěž. Proto není cílem během podzimu a zimy maximalizovat fyzický výkon, ale udržovat pravidelnou aktivitu přiměřenou zdravotnímu stavu.

Očkování jako specifická ochrana

Očkování funguje jiným mechanismem než zdravá strava nebo dostatek spánku. Vakcína připravuje specifickou imunitní odpověď proti konkrétnímu infekčnímu agens. Organismus se tak může při následném kontaktu s daným patogenem bránit rychleji a účinněji.

U sezónní chřipky WHO považuje očkování za nejúčinnější způsob prevence. Složení vakcín proti chřipce se pravidelně aktualizuje podle cirkulujících variant viru. WHO – Influenza.

Proč je důležité větrat?

V uzavřených prostorách se mohou hromadit částice ve vzduchu, které mohou obsahovat infekční mikroorganismy. Dostatečná výměna vzduchu pomáhá snižovat jejich koncentraci.

Pravidelné větrání je proto jednoduchým opatřením zejména ve školách, kancelářích, čekárnách, domácnostech a dalších prostorách, kde se delší dobu nachází více lidí.

Hygiena rukou a dýchacích cest

Správná hygiena rukou má význam zejména před jídlem, po použití toalety, po smrkání a kašli a po návratu z míst s vysokou koncentrací lidí. Ruce mohou být jedním z prostředků přenosu infekčních částic.

Při kašli a kýchání je vhodné zakrývat ústa a nos jednorázovým kapesníkem nebo loketní jamkou. Pokud je člověk nemocný, měl by podle možností omezit blízký kontakt s ostatními lidmi.

Jak by měl vypadat jídelníček v zimním období?

Neexistuje jedna potravina, která by dokázala „zapnout“ imunitní systém. Z hlediska výživy je důležitější pravidelně přijímat různé skupiny potravin a zajistit dostatek energie a mikronutrientů.

WHO doporučuje pestrou stravu založenou mimo jiné na zelenině, ovoci, luštěninách, celozrnných obilovinách a vhodných zdrojích bílkovin. Podrobnější informace jsou dostupné v materiálu WHO – Healthy diet.

Kdy může mít význam doplňování vitaminů a minerálních látek?

Doplňky stravy mohou být užitečné v situacích, kdy člověk nedokáže zajistit dostatečný příjem určité živiny běžnou stravou nebo pokud existuje zvýšené riziko nedostatku. Neplatí však, že čím vyšší dávka vitaminu nebo minerálu, tím lepší ochrana před infekcemi.

Čemu se při „posilování imunity“ vyhnout?

Častým problémem je používání vysokých dávek několika přípravků současně. Pokud například člověk užívá multivitamin, samostatný vitamin D, vitamin C, zinek a další komplexní přípravek, může nevědomky přijímat stejné látky z více zdrojů.

Dalším problémem je očekávání, že doplněk stravy nahradí spánek, kvalitní jídelníček nebo očkování. Takový přístup neodpovídá současnému chápání fungování imunitního systému.

Kdy vyhledat lékaře?

Opakované nebo neobvykle závažné infekce, dlouhodobá horečka, dušnost, výrazná slabost, dehydratace nebo zhoršování zdravotního stavu nejsou situace pro samoléčbu pouze pomocí vitaminů a doplňků stravy.

Zvláštní pozornost je vhodná u starších osob, malých dětí, těhotných žen a lidí s chronickými onemocněními nebo oslabenou imunitou. U těchto skupin může mít infekční onemocnění závažnější průběh a je vhodné postupovat podle individuálních doporučení zdravotnického pracovníka.

Praktický přehled pro podzim a zimu

Odborné zdroje

WHO – Influenza (seasonal)
WHO – How can I avoid getting the flu?
WHO – Healthy diet
NIH ODS – Vitamin D
NIH ODS – Vitamin C
NIH ODS – Zinc